O svoji touze
trumpeta dlouze
troubi.
Troubenim dava do sveta takovou vec.
Takovou vec, kterou nejdrive zakrouti nahoru,
zakrouti nahoru, a potom zatroubi dolu.
Dolu a dolu a dolu a dolu a dolu.
Tak, jak se prochazi lanem obilnych stvolu.
O svoji touze
trumpeta dlouze
troubi a za ni jde pan.
O, zkrouceny pan.
Troubi si takovou vec,
kterou nakonec zakrouti smerem k nam.
O, a klasy mu nakrmi plechovy chrtan
|