Provliknu nit uchem jehly v kupce sena
na louce blizko lesa, ve kterem bzuci divoky hmyz.
Kolem nejstarsiho stromu s tlustou vetvi,
pres kterou je prehozeny lyzar, co jel v zime
na navstevu temnou noci k nam.
Hvezdy mu na cestu svitily,
les byl tajemny, vrhal stiny.
Na zemi i na stromech
bazilisci strasili.
Nebyli jsme doma a nikoho jsme necekali.
Behali jsme v lese a lovili jsme bobriky
a nebyt nas, tak by ho nekdy jindy
stejne trefil slak.
Hvezdy mu na cestu svitily,
les byl tajemny, vrhal stiny.
Na zemi i na stromech
bazilisci strasili
|